Také Povodí Moravy přispívá do programu letošních oslav 90. výročí Vranovské přehrady a mimořádně zpřístupňuje spodní strojovnu Vranovské přehrady. Prohlídky budou probíhat zdarma, ale pouze ve vybraných dnech (každou sobotu v sezóně od 25. 5. do 30. 9. 2024, v čase od 9 do 13 hod.) jako nedílná součást exkurzí do Vodní elektrárny Vranov organizovaných společností E.ON. Je proto potřeba se nejdříve zaregistrovat k prohlídce Vodní elektrárny na rezervačním portálu: https://e-on.reservio.com. Prohlídka spodní strojovny pak bude následovat bezprostředně po prohlídce vodní elektrárny. Návštěvníci uvidí místo, ze kterého se ovládají výpustě vodního díla, ale také výstavu týkající se historie i současnosti vodního díla. Informační panely Vás seznámí s popisem zařízení, významem Vodní nádrže Vranov a úloze, kterou sehrává v období sucha či povodní.
Povodí Moravy se také zapojuje do Velké soutěže o dovolenou se zážitky u Vranovské přehrady a 3 výhercům daruje reprezentativní knihu „Přehrady Čech, Moravy a Slezska“ (praktický turistický průvodce s mapou Klubu českých turistů) a nepromokavý vodácký vak v souhrnné hodnotě 550 Kč.
Abyste se soutěže mohli zúčastnit, musíte do svého Vranovského turistického pasu nasbírat minimálně 9 razítek z různých míst podél Vranovské přehrady. Jedním z nich je právě Vodní elektrárna Vranov. Razítko Vám vydá průvodce při komentovaných prohlídkách – a to zdejší bude mít číslo 1.
Seznamte se s Vranovskou přehradou
Vodní nádrž Vranov byla postavena na řece Dyji u Vranova nad Dyjí a do provozu byla uvedena v dubnu roku 1934. V době svého dokončení byla, co do objemu nadržené vody, největší nádrží v tehdejším Československu. Dnes je 10. největší přehradou České republiky. Využívá se k zásobování skupinových vodovodů surovou vodou, protipovodňové ochraně, výrobě elektrické energie, zajišťování minimálního trvalého průtoku řeky Dyje a náhonů níže po proudu, tzn. k nadlepšování průtoků v období sucha, odběrům pro závlahy a drobné odběratele vody, ale i k letní rekreaci u vody či rybolovu.
S výstavbou přehrady se začalo v roce 1930 a celkové náklady se vyšplhaly na 130 milionů korun. Při stavbě hráze se poprvé v naší zemi použilo technologie litého betonu (celkem ho bylo použito 233.000 m3). Jde přitom o tzv. gravitační hráz s poloměrem zakřivení 500 m a výškou nad terénem 47 m. Vzdutí přehrady bylo vypočteno na délku 30 km a největší šířka nádrže je cca 600 m. V tělese hráze se nacházejí tři etáže kontrolních štol. Hrází prochází čtveřice výpustných potrubí o průměru 1,6 m s celkovou kapacitou 143 m3/s. V patě elektrárenského bloku jsou umístěna tři ocelová potrubí o průměru 2,6 m vedoucí k turbínám elektrárny o hltnosti 15 m3/s. Při maximálním spádu má soustrojí výkon 6,3 MW. Vodní elektrárna byla dále doplněna o další turbínu s maximální hltností až 3,5 m3/s. Pro utlumení kinetické energie vody proudící přes šestici levobřežních přepadů a pro její směřování do vývaru, slouží kaskáda o deseti stupních.
Některé zdroje uvádějí jako termín dokončení stavby rok 1933. Ve skutečnosti v tomto roce byly dokončeny práce na betonáži hráze vodní nádrže. Následovaly však ještě práce na tabulových uzávěrech spodních výpustí a na koruně hráze. V roce 1934 byly ještě dokončovány některé montážní a instalační práce na elektrárenských rourách. Osazení technologiemi a další dokončovací práce tak ve skutečnosti probíhaly až do konce prvního čtvrtletí 1934. Proto Povodí Moravy, které je správcem Vodního díla Vranov, považuje za správný termín dokončení rok 1934. Několik měsíců také trvalo postupné napouštění přehrady – na kótu 345,0 m n. m. byla naplněna 29. března 1935, plný stav (tedy 349,00 m n. m.) byl dosažen až v dubnu 1935.
Vodní dílo Vranov je prvkem kritické infrastruktury státu, je důležitou součástí Dyjsko-svratecké vodohospodářské soustavy a patří k nejvýznamnějším vodním dílům v České republice ve správě Povodí Moravy. Jeho hlavním účelem je zajišťování pitné vody pro část Vysočiny a je také zdrojem vody i pro níže ležící Znojemskou přehradu. Bez zásob vody z Vranova by nebylo možno zásobovat obyvatelstvo pitnou vodou. Součástí vodohospodářské soustavy napojené na Vranovskou přehradu je Úpravna vody ve Štítarech ve správě Vodárenské akciové společnosti (mimořádné prohlídky pro veřejnost 25. 5. 2024). Stále většího významu v posledních letech nabývá nadlepšování průtoků pod nádrží, zejména s ohledem na níže ležící Národní park Podyjí. Význam přehrady je ale také přeshraniční, neboť vodou zásobuje i sousední Rakousko. Důležitá je i její protipovodňová funkce. Těmi nejvýznamnějšími novodobými povodněmi byly zejména ty v letech 2002 (kdy hladina dosáhla až na historicky nejvyšší úroveň, a to 39 cm pod maximum) a 2006, kdy na jaře přišla pětisetletá povodeň a v létě pak dokonce i tisíciletá. U všech dokázala přehrada významně snížit průtok v Dyji a poskytnout tak dostatek času na evakuaci a realizaci dalších opatření k ochraně zdraví a majetku lidí.
K prvním významnějším opravám Vodního díla Vranov došlo v letech 1951–1952, kdy byla provedena generální oprava dolních stupňů kaskády. V 80. letech 20. století následovalo zvýšení bezpečnosti hráze a v letech 2003–2005 byla provedena oprava povrchů betonových konstrukcí poškozených při povodni v srpnu 2002. V letech 2016–2019 byla provedena kompletní rekonstrukce koruny hráze včetně přemostění přelivů, mostních opěr, mostních závěrů i dosavadního zábradlí na obou stranách hráze. V průběhu prací došlo k odstranění a zpětnému položení vozovky včetně izolací a osazení nového osvětlení. Náklady na rekonstrukci hráze tehdy dosáhly 58 mil. Kč. V následujících letech plánuje Povodí Moravy rekonstrukci spodních uzávěrů.
Více informací o Povodí Moravy a Vodním díle Vranov najdete ZDE.
Povodí Moravy – Závod Dyje
Husova 760
675 71 Náměšť nad Oslavou
