Historické fotografie a dobové pohlednice zachycují Vranovskou přehradu i její okolí vizuálně velmi atraktivní formou. Seznamte se s poutavými příběhy i unikátními záběry, které léty neztratily nic ze své krásy. V některých případech Vám nabízíme možnost porovnat totožné místo z pohledu historie i ze současného pohledu...
Tuto veřejnou fotogalerii bychom nemohli vystavět bez přispění několika významných osob, které nám poskytly své bohaté a cenné archivy dobových fotografií či pohlednic, a laskavě svolily s jejich nekomerčním publikováním. Upozorňujeme, že jejich další šíření či kopírování z tohoto webu není přípustné!
Naše veliké DÍKY patří zejména těmto donátorům:
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je největší a umělecko-historicky nejvýznamnější církevní stavbou městečka Vranov nad Dyjí. Po vypálení a vydrancování Vranova Švédy roku 1645 byl postupně přestavěn v barokním slohu a původně románskou stavbu ozdobila nová kostelní věž se zvony a hodinami. Snímek z roku 1957 zachycuje svatební obřad manželů Brabencových, místních občanů.
Během let 2009–2010 probíhala ve vranovském farním kotele Nanebevzetí Panny Marie rozsáhlá rekonstrukce interiéru, která potvrdila, že jde původně o románskou stavbu (kromě věže vystavěné až v baroku). Během rekonstrukce byla také objevena krypta a kosterní pozůstatky pod podlahou kostela i zbytky románských fresek.
Rotunda sv. Ondřeje vedle vranovského farního kostela z první poloviny 13. století je dvoupodlažní románskou církevní stavbou tylu "karner" s kostnicí v podzemí. Velmi dlouho vyžadovala celkovou rekonstrukci. První etapa obnovy (oprava střechy) proběhla v roce 2018, druhá pak roku 2019 se zaměřila na opravu fasády a obnovu původní barokní nástěnné malby Kristovy tváře na tzv. Veroničině roušce.
V podzemním podlaží románské rotundy sv. Ondřeje, do kterého je dnes vstup zazděn a zasypán, je autentická kostnice zaplněná v několika vrstvách lebkami. V okolí vranovského kostela býval původně hřbitov, na němž se pohřbívalo od roku 1825 do 1906, kdy byl zrušen. Tehdy byl zřízen nový hřbitov nad Vranovem u silnice směrem k Lančovu.
Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na nábřeží u Vranovského mostu. Pochází z roku 1736 a pořídila ji, dle latinského nápisu na soklu, Marie Anna hraběnka Althannová, rozená Pignatelli. Nápis dále připomíná renovaci sochy roku 1760. Zdobí ji také sdružený erb Marie Anny Pignatelli a jejího manžela Michala Jana III. z Althanu.
Kaple Nejsvětější Trojice, známá také jako "kaple výběrčího", byla postavena roku 1746 u staré formanské cesty nákladem vranovského výběrčího daní Johanna Bäckeho. U kaple se dle tradice měli zastavovat formani k modlitbě za úspěšné zdolání nebezpečného úseku strmě stoupající cesty od Vranova směrem na Znojmo (dnes tuto cestu nahrazují Vranovské serpentiny).
Výklenková kaplička zasvěcená Panně Marii Třídubské, známá také jako "Jelenova kaple", pochází z roku 1754. Původně stávala u Jelenova mlýna, který byl zatopen Vranovskou přehradou. Roku 1932 byla přenesena na nové místo ve Vranově nad Dyjí a dnes ji můžete spatřit opravenou v ulici Bítovská u křižovatky, kde se odbočuje na přehradní hráz.
Kaplička Panny Marie Třídubské stojící v údolí Dyje u Jelenova mlýna byla před jeho zatopením zachráněna a roku 1932 přestěhována na nové místo v městečku Vranov nad Dyjí. Při opravě kaple v roce 2013 bylo nalezeno torzo pamětní listiny se zachovaným textem: "1. srpna 1932 (pondělí) v 10:47 hod." a informacemi o přemístění kaple i s podpisy těch, kteří se na přesunu podíleli.
Vítězná madona Vranovská (dříve Šimperská madona), patronka a ochranitelka občanů Vranova nad Dyjí, shlíží na městečko a zámek z parčíku, který vznikl v zatáčce Bítovské ulice po demolici "Kocholovy stodoly". Socha měnila po staletí své majitele a tím i umístění. Roku 2017 byla kompletně zrestaurována, postavena na vysoký pilíř a umístěna na toto nové místo, které nabízí příjemný odpočinek a krásný výhled.
Kaple Panny Marie Ochranitelky (dříve Maria Schutz) v lese za tzv. Hraběnčinou loukou, byla původně založena v 90. letech 18. století vlastníkem panství Josefem Hilgartnerem jako chrámek zasvěcený antické bohyni Dianě. Někdy po roce 1807 nechala hraběnka Helena z Mniszku, manželka nového majitele panství, z interiéru odstranit původní sochy a stavbu přeměnila v kapli. V současnosti je památka opravena a každoročně na podzim u příležitosti zahájení lovecké sezóny se zde koná slavnostní Svatohubertská mše (pohlednice z roku 1929 a srovnávací fotografie z roku 2014).
Stavbu Felicitiny studánky pod Vranovským zámkem, u vstupu do tzv. Felicitina údolí, financovala hraběnka Felicie Mniszková. Klasicistní stavbu s dekorativním vlysem zpodobňujícím tančící nymfy údajně navrhl francouzský malíř a ředitel vranovské továrny na kameninu Josef Doré. Na trojúhelníkovém štítě se dochoval německý nápis: "Felicie hraběnka z Mniszku zřídila a věnovala tuto studánku unaveným poutníkům k osvěžení a svému milému údolí pro okrasu – 1806".
Hallamasskova vyhlídka na Vranov nad Dyjí je ukryta pod Vranovským zámkem na skalní terase vysoko nad hladinou řeky Dyje. Byla vybudována už ve 20. letech 20. století a pojmenována podle lesníka vranovského panství Ernesta Hallamasska, který nakreslil a popsal plán Vranovského lesoparku. V roce 2001 byla vyhlídka obnovena.
Romantický vyhlídkový bod v jedné ze zatáček Vranovských serpentin označovaný jako "Vyhlídka zamilovaných", je ověšen stovkami visacích zámků. Jde o zahraniční zvyk zamilovaných párů importovaný do ČR: zámek jako symbol nerozlučitelné lásky a svazku, který se nikdy nerozpojí...
Mniszkův kříž umístěný na tzv. Křížovém vrchu nad vranovským kostelem byl postaven hraběnkou Helenou z Mniszku někdy po roce 1846. Stojí v místě, kam její zesnulý manžel Stanislav rád chodíval a odkud obdivoval Vranovský zámek a okolní přírodní scenérii. Na litinové desce ve zděné podnoži kříže je polsko-německý nápis: "Žena nejlepšímu z mužů, děti nejlaskavějšímu z otců. Na památku Jeho Excellence hraběte Stanislava z Mniszku".
Claryho kříž najdete na strmé skále v lese nad hrází Vranovské přehrady, odkud je krásná vyhlídka do krajiny. Nechal jej postavit hrabě Stanislav z Mniszku poté, co se při návštěvě Vranova během cholerové epidemie nakazil a krátce poté zemřel jeho dlouholetý přítel – spisovatel, malíř a humanista Karel Clary. U paty kříže je německý nápis: "Na památku mého přítele knížete Karla Claryho – 1831".
Vyhlídku nad hrází Vranovské přehrady zdobí Claryho kříž. Roku 1831 jej zde nechal vztyčit Stanislav z Mniszku, majitel Vranovského panství, na počest knížete Karla Claryho, svého přítele, který se při návštěvě Vranova smrtelně nakazil cholerou.
Ve Vranově nad Dyjí, v místní části Zadní Hamry, stojí na malém prostranství mezi domy a zahradami klasicistní kaple sv. Heleny. Byla postavena roku 1815 na popud hraběnky Heleny Mniszkové a vysvěcena roku 1816. Roku 1899 prošla přestavbou a malá zvonička byla nahrazena věží.
Ledové sluje, příkré sklaní srázy s menšími jeskyňkami a rozsedlinami, se nacházejí nad řekou Dyjí jihovýchodně od Vranova. Do poloviny 19. století sem chodili jen lesníci a lovci z Vranovského zámku. Před rokem 1860 nechala okolí Ledových slují zpřístupnit pro veřejnost tehdejší majitelka panství hraběnka Helena Mniszková. Dnes jde o součást Národního parku Podyjí a pohyb návštěvníků mimo značené trasy je zakázán. Dojít sem můžete také z Čížova po červeně značené turistické trase tzv. "Pašerácké stezky".
Obelisk nad Ledovými slujemi byl postaven roku 1860 Okrašlovacím spolkem Vranovským na počest hraběnky Heleny z Mniszku jako výraz díků za zpřístupnění této romantické části Vranovského panství veřejnosti. V roce 1892 zde byla vyznačena jedna z prvních turistických cest na Znojemsku. Otevírá se odtud nádherný výhled na český i rakouský břeh Dyje. Podle legendy je prý v základech Obelisku zazděn hrnec mincí a pahýl borovice, která původně stála na tomto vrcholku skály.
Lávka přes řeku Dyji za Zadními Hamry je jednou z původních visutých lávek na území dnešního Národního parku Podyjí, které postavila vojska pohraniční stráže. Dnes slouží pouze pěším turistům, cyklisté musí sesednout a přes lávku kolo vést. Krásný výhled na toto říční údolí se otevírá od Obelisku nad Ledovými slujemi.
Červenou kapličku nechali postavit Daunové, majitelé Bítovského panství, roku 1885 v původní hradní oboře. Dnes ji najdete na půl cesty mezi hradem Bítov a obcí Bítov, na trase cykloturistického okruhu "Pivovarská 12". Uvnitř kaple upoutá reliéf s motivem Korunování Panny Marie a deska z bílého mramoru s nápisem: "Heilige Maria Bitte für uns" (tzn. "Svatá Maria pros za nás").