Historické fotografie a dobové pohlednice zachycují Vranovskou přehradu i její okolí vizuálně velmi atraktivní formou. Seznamte se s poutavými příběhy i unikátními záběry, které léty neztratily nic ze své krásy. V některých případech Vám nabízíme možnost porovnat totožné místo z pohledu historie i ze současného pohledu...
Tuto veřejnou fotogalerii bychom nemohli vystavět bez přispění několika významných osob, které nám poskytly své bohaté a cenné archivy dobových fotografií či pohlednic, a laskavě svolily s jejich nekomerčním publikováním. Upozorňujeme, že jejich další šíření či kopírování z tohoto webu není přípustné!
Naše veliké DÍKY patří zejména těmto donátorům:
- Ondřej Bednařík – profesionální fotograf, videotvůrce a webmaster, specializující se na oblast Znojemska a zejména Vranovska. Společně s paní Zdeňkou Černoškovou spoluautor několika výpravných knih a publikací o historii Vranova nad Dyjí, z nichž jsme čerpali i zajímavé údaje a texty. https://www.ondrejbednarik.cz
- MUDr. Alena Horná – lékařka a mecenáška uměleckých a církevních památek Vranovska, jejíž rozsáhlý rodinný archiv nám pomohla zpracovat paní Ing. Eva Bogdanová, předsedkyně spolku Popice Charlese Sealsfielda, provozovatelka Muzea a rodného domu Charlese Sealsfielda a Penzionu Alma ve znojemských Popicích. https://charles-sealsfield.webnode.cz
- Mgr. Pavel Weidenthaler – popularizátor jedinečné historie starého a nového Bítova, jehož přednášky přibližují i unikátní fotografie zachycené jeho předkem a pamětníkem, bítovským rodákem Františkem Weidenthalerem, který působil ve starém Bítově jako učitel.
- dále děkujeme za poskytnutí dobových fotografií hradu Bítov a Vranovského zámku Národnímu památkovému ústavu, také Jihomoravskému muzeu ve Znojmě, Městysu Vranov nad Dyjí, Lodní dopravě Vranov a dalším ochotným lidem či rodinným příslušníkům, kteří sdíleli naše nadšení pro věc...
Přehrada
Vranovská přehrada byla v době svého vzniku největší ve střední Evropě a představovala chloubu první republiky. S výstavbou se začalo v březnu 1930 společně se stavbou 2 ocelových mostů spojujících břehy budoucího jezera dlouhého 30 km (dobová fotografie z roku 1932).
KNIHA Vranov nad Dyjí včera a dnes, 2021
KNIHA Vranov nad Dyjí včera a dnes, 2021
Železobetonová přehradní hráz je v koruně dlouhá 290 m a 53 m vysoká. Šířka u paty hráze dosahuje 41 m a v koruně, po níž vede silnice, je 7 m. Její výstavba probíhala v letech 1930-1933.
KNIHA Vranov nad Dyjí včera a dnes, 2021
KNIHA Vranov nad Dyjí včera a dnes, 2021
Stavbě přehradní hráze předcházel už v letech 1922–1926 velmi rozsáhlý geologický průzkum s řadou sondážních vrtů, který zajišťoval Moravský stavební úřad. S přípravami na stavbu přehrady se započalo na jaře roku 1930, ale otázkou možného využití vodní síly řeky Dyje se zabývaly bývalé Podyjské závody už v roce 1908. Koncese byla udělena roku 1912.
KNIHA Vranov nad Dyjí nejen na starých fotografiích, 2015
KNIHA Vranov nad Dyjí nejen na starých fotografiích, 2015
Fotografie z novin Český svět z roku 1924 ukazují údolí řeky Dyje s naznačeným plánovaným průběhem přehradní hráze. V pozadí Jelenův mlýn, který byl později přehradou zatopen.
KNIHA Vranov nad Dyjí nejen na starých fotografiích, 2015
KNIHA Vranov nad Dyjí nejen na starých fotografiích, 2015
Už 29. 6. 1929 navštívil místo plánované pro výstavbu hráze Vranovské přehrady prezident Tomáš Garrigue Masaryk i s početným doprovodem.
Archiv MUDr. Alena Horná, Vranov nad Dyjí
Archiv MUDr. Alena Horná, Vranov nad Dyjí
Jelenův mlýn před rokem 1932, kdy zmizel při budování Vranovské přehrady. Vpravo nahoře ve stráni je zachycena kaplička Panny Marie Třídubské, která byla zachráněna a přemístěna na nové místo přímo v městečku Vranov nad Dyjí .
KNIHA Vranov nad Dyjí nejen na starých fotografiích, 2015
KNIHA Vranov nad Dyjí včera a dnes, 2021
Ještě nezatopený Jelenův mlýn a rostoucí hráz Vranovské přehrady na dobových snímcích pravděpodobně z let 1932 nebo 1933.
KNIHA Vranov nad Dyjí nejen na starých fotografiích, 2015
ARCHIV Ondřej Bednařík
Dokončená hráz v roce 1933 působila monumentálním dojmem. V popředí je tzv. Střední mlýn, kterému Vranovská přehrada doslova vzala "vodu na mlýn", kde sídlilo vedení stavby. Později zde byl dětský domov. Budova stojí na svém místě doposud a slouží bytovým účelům.
KNIHA Vranov nad Dyjí nejen na starých fotografiích, 2015
ARCHIV Ondřej Bednařík
Ke vstupu na staveniště Vranovské přehrady opravňovala úřední povolenka. Vystavovala se v českém i v německém jazyce a přísně zakazovala fotografování.
Archiv MUDr. Alena Horná, Vranov nad Dyjí
Archiv MUDr. Alena Horná, Vranov nad Dyjí
Schématická mapka, zobrazující co všechno bude zatopeno Vranovskou přehradou, vyšla v dobovém tisku v roce 1934. A hned roku 1935 vyšla propagační publikace, která informovala čtenáře o přípravě stavby, jejím průběhu a využití Vranovské přehrady. Dnes bychom ji asi označili za "populárně naučnou".
Archiv MUDr. Alena Horná, Vranov nad Dyjí
KNIHA Vranov nad Dyjí nejen na starých fotografiích, 2015
Na stavbě Vranovské přehrady se podílelo až 600 dělníků, různých techniků a specialistů subdodavatelských firem. Pro stavební dělníky, kteří byli na stavbě zaměstnáni dlouhodobě, byla vystavena na pravém břehu Dyje celá osada. Kromě ubytovacích "baráků" zde byly i dílny, jídelny a další provozy. V největší budově nahoře byla restaurace, nad ní pak je ještě vodárna. Některé z domků můžete dodnes vidět v zahradách ve svahu nad budovou Vodní elektrárny Vranov.
ARCHIV Ondřej Bednařík
ARCHIV Ondřej Bednařík
V archivních fotografiích se dochoval také záběr (snad z roku 1931 nebo 1932) zachycující dělníky před jedním z "baráků" ve stavařské osadě s pozoruhodným popisem z druhé strany: "babička Cílinka - třetí zleva / ruští a italští zajatci, kterým Cílinka vařila a starala se o ně (stavba přehrady)". O jaké zajatce se ale ve 30. letech 20. století jednalo, se nám však nepodařilo zjistit...
ARCHIV Ondřej Bednařík
ARCHIV Ondřej Bednařík
Na staveniště hráze Vranovské přehrady byla přes Švýcarské udolí přivedena železnice úzkorozchodné dráhy. S výkopovými prácemi a odvozem suti tu pomáhaly 2 parní bagry (lopatová rypadla zn. Škoda).
ARCHIV Ondřej Bednařík
Archiv MUDr. Alena Horná, Vranov nad Dyjí
Dne 25. 3. 1930 vykolejil na železniční drážce parní vlak, resp. několik jeho výklopných vozíků, což okamžitě přivábilo řadu zvědavců. Když pak 1. 4. 1930 na staveniště dorazila ministerská návštěva, vše již bylo v naprostém pořádku.
Archiv MUDr. Alena Horná, Vranov nad Dyjí
Archiv MUDr. Alena Horná, Vranov nad Dyjí
Přeprava těžkých nákladů na stavbu přehradní hráze či vodní elektrárny.
ARCHIV Ondřej Bednařík
ARCHIV Ondřej Bednařík
Ústřední pozici měla betonárka vybudovaná na skále nad úrovní budoucí přehradní zdi. U ní také stála menší budova s pohonem kabelového jeřábu.
ARCHIV Ondřej Bednařík
ARCHIV Ondřej Bednařík
V průběhu stavby přehradní zdi byl tok řeky Dyje provizorně odkláněn, aby nenarušoval rychle postupující stavební práce.
ARCHIV Ondřej Bednařík
ARCHIV Ondřej Bednařík
Dobové fotografie zachycují betonáž přehradní zdi. S betonováním hráze se začalo v červnu 1931 a hlavní betonářské práce skončily 9. srpna 1933.
ARCHIV Ondřej Bednařík
ARCHIV Ondřej Bednařík
Monumentální potrubí o průměru 2,6 m zabetonované v přehradní zdi stále přivádí vodu do Vodní elektrárny Vranov.
ARCHIV Ondřej Bednařík
KNIHA Vranov nad Dyjí nejen na starých fotografiích, 2015
Stavba přehrady přitahovala od samého počátku pozornost veřejnosti a turistickou atrakcí se stalo už její staveniště. Na pravém břehu jste mohli vše sledovat z veřejně přístupné vyhlídky, kde vyrostla i restaurace "U přehrady" s otevřeným vyhlídkovým posezením (dobové fotografie z r. 1931 a 1933).
KNIHA Vranov nad Dyjí nejen na starých fotografiích, 2015
ARCHIV Ondřej Bednařík
Záměrem výstavby Vranovské přehrady byly od samého počátku jak hodohospodářské účely a zamezení častým povodním, tak využití vodní síly k výrobě elektrické energie. Vodní elektrárna pod hrází spustila provoz v dubnu 1934. Dnes je ve správě společnosti E.ON, která zde pravidelně organizuje komentované exkurze pro veřejnost.
ARCHIV Ondřej Bednařík
ARCHIV Ondřej Bednařík
Finální práce na koruně hráze zahrnovaly i výstavbu vozovky. V letech 2016–2019 byla provedena kompletní rekonstrukce koruny hráze včetně přemostění přelivů, mostních opěr, mostních závěrů i dosavadního zábradlí na obou stranách hráze. V průběhu prací došlo k odstranění a zpětnému položení vozovky včetně izolací a osazení nového osvětlení. Náklady na rekonstrukci hráze tehdy dosáhly 58 mil. Kč.
ARCHIV Ondřej Bednařík
ARCHIV Ondřej Bednařík
