Historické fotografie a dobové pohlednice zachycují Vranovskou přehradu i její okolí vizuálně velmi atraktivní formou. Seznamte se s poutavými příběhy i unikátními záběry, které léty neztratily nic ze své krásy. V některých případech Vám nabízíme možnost porovnat totožné místo z pohledu historie i ze současného pohledu...
Tuto veřejnou fotogalerii bychom nemohli vystavět bez přispění několika významných osob, které nám poskytly své bohaté a cenné archivy dobových fotografií či pohlednic, a laskavě svolily s jejich nekomerčním publikováním. Upozorňujeme, že jejich další šíření či kopírování z tohoto webu není přípustné!
Naše veliké DÍKY patří zejména těmto donátorům:
Městečko Vranov nad Dyjí s ikonickým zámkem na vedutě Ludwiga Czerného (litografie podle kresby Josefa Dorého, 60. léta 19. století, ze sbírek státního zámku Vranov nad Dyjí) a na současné panoramatické fotografii.
Vranovské náměstí na fotografiích z roku 1903 a 1938. Roku 1900 bylo zavedeno elektrické osvětlení obce (proud se vyráběl v nedalekém mlýně). Tehdy bylo ve Vranově 226 domů a 1100 obyvatel. Po roce 1900 bylo ve Vranově v provozu 10 hostinců a z živností např. 10 obuvníků, 5 stolařů, 5 pekařů, 4 krejčí, 3 holiči, 2 řezníci, 2 zámečníci, 2 klempíři, 1 sedlář a čalouník, 1 kovář, 1 bednář, 1 pokrývač, 1 lékař, 1 cukrář a několik domácích tkalců.
Vranovské náměstí s morovým sloupem. Ten nechal postavit roku 1713 Michal Heřman hrabě z Althanu. Připomíná epidemii moru, na kterou roku 1680 ve Vranově zemřelo 81 obyvatel. Sloup je zasvěcen Panně Marii Neposkvrněné a jeho součástí jsou 4 sochy svatých: sv. Rocha, sv. Floriana, sv. Šebestiana a sv. Jana Nepomuckého. Náměstí prošlo celkovou rekonstrukcí v roce 2014 (srovnávací foto ze 30. let 20. století a ze současnosti).
Jako každé náměstí, sloužil i "rynek" ve Vranově nad Dyjí jako místo pravidelných trhů a společenských akcí.
V domku vedle Hotelu Dyje (thedy U Růže = Zur Rose) měl Franz Kumpa, jeden z vydavatelů pohlednic Vranova, obchod se smíšeným zbožím. První snímek zachycuje tuto část Vranovského náměstí někdy po roce 1900, druhý po roce 1930. V roce 1951 bylo v této budově otevřeno Zdravotní středisko.
Hotel Thaya na náměstí (foto z roku 1939). Tehdejší majitel nabízel návštěvníkům "ubytování v 36 pokojích se studenou a teplou vodou, vídeňskou kuchyní, velkou zastíněnou zahradní restaurací a také nádherný letní pobyt s plážemi u přehradního jezera". Po osvobození převzal hotel národní správce a v roce 1948 připadl ROH (Revoluční odborové hnutí), které zde vybudovalo zotavovnu a ubytovnu Dyje. Pak jej koupili RaJ (Restaurace a jídelny) Znojmo. Po revoluci se stala majitelem společnost Bovra, ale hotel je už více než 30 let uzavřen a chátrá...
Dům č.p. 19 na Náměstí ve Vranově nad Dyjí je stavbou se středověkým původem, upravován byl v roce 1896. Dříve v něm byla radnice, obecní šatlava, stará hasičská zbrojnice a později pošta. Z Vranova jezdíval do Šumné poštovní omnibus – nekolejový vůz tažený koňmi určený pro veřejnou hromadnou dopravu po stanovené trase podle jízdního řádu. Někdy v letech 1925–1926 jej pak nahradil autobus.
Dáma na fotopohlednici z roku 1911 mává šátkem pravděpodobně někomu na faře na protějším břehu pod Vranovským kostelem. Barokní faru nechal postavit Michal Heřman hrabě z Althanu na místě staršího objektu okolo roku 1720. Obnovy a rekonstrukce se dočkala roku 2017, kdy byla kompletně opravena střecha i fasáda. Vyhrála pak dokonce soutěž O nejlépe opravenou památku Jihomoravského kraje.
Železný obloukový most přes řeku Dyji stával původně o kousek dál. Byl postaven roku 1892 a sloužil Vranovu až do roku 1968. Už o rok dříve vedle něj vyrostl druhý – provizorní, který umožňoval dopravu po celou dobu výstavby nového betonového mostu. Ten byl pak zprovozněn v prosinci 1969 a zmírnil tak ostrou nájezdovou zatáčku na pravém břehu. Dochovaná dobová fotografie je výjmečně přesně datována: 30. 5. 1907.
Fotografie z prosince roku 1967 zachycuje pohřební průvod pana Aloise Grunda, bývalého majitele místního mlýna. Jsou zde vidět oba Vranovské mosty vedle sebe: provizorní vlevo a železný obloukový vpravo, těsně před jeho odstraňováním, které začalo v lednu 1969.
V ulici 8. Května pod Náměstím bývalo podél schodů původně více domků nad sebou – ty byly postupně bourány v 50. a 60. letech 20. století při rozšiřování silnice. Ustoupit musel po 2. světové válce i malý domek pod schody, ve kterém měl klempířství Anton Greger (viz pohlednice z roku 1914). A pro srovnání ještě i současná fotografie stejného místa.
V domě u mostu provozovali manželé Viktor a Leopoldina Wittkovi od 30. let 20. století cukrárnu a kavárnu. Po 2. světové válce zde vedl cukrárnu pan František Veselý. V domě pak bývala provozovna družstva Vkus a také prodejna oděvů (srovnávací foto z roku 1932 a 2015).
Zámecká vila postavená roku 1930 tehdejším majitelem zámku, haličským hrabětem Adamem Zbyňkem Leem Stadnickým, sloužila k ubytování bohatších letních hostů. Druhou budovu za ní, tzv. Jelenovu vilu, postavil v roce 1927 Inocenc Jelen z finančních prostředků získaných jako odškodnění za svůj mlýn zatopený při stavbě Vranovské přehrady.
Roku 1927 investoval mlynář Inocenc Jelen peníze získané jako odškodné za zatopení jeho Jelenova mlýna do výstavby reprezentativní vily v centru Vranova nad Dyjí. Mlynářství pověsil na hřebík a začal se věnovat autokarové dopravě. Jeho na svou dobu velmi moderní autobusy vozily návštěvníky po letovisku známém jako "Sommerfrische Frain an der Thaya" (dobová fotografie je pravděpodobně z roku 1929).
Dne 21. června 1929 navštívil Vranov nad Dyjí prezident T. G. Masaryk a učinil slavnostní poklep na základní kámen ke stavbě Vranovské přehrady.
Dne 17. června 1936 byl na návštěvě Vranova nad Dyjí tehdejší prezident Eduard Beneš; podruhé navštívil Vranov 13. června 1947.
Jako ve většině příhraničních obcí, převažovalo i ve Vranově nad Dyjí německé obyvatelstvo.
Kolorovaná pohlednice z roku 1912 zachycuje strmou cestu vedoucí z Vranova směrem ke Znojmu, kterou dal roku 1806 upravit hrabě Stanislav Mniszek na klikatou cestu. Vranovští občané pak nechali zasadit do skály u silnice mramorový kámen s nápisem: "Za dlážděnou cestu vinoucí se skalami děkují hraběti Stanislavu Mniszkovi vděční Vranovští roku 1806". Při rekonstrukci serpentin v roce 2011 byl kámen obnoven a roku 2013 umístěn u hlavní zatáčky.
Klikatá cesta z Vranova směrem na Znojmo, vydlážděná a upravená hrabětem Mniszkem v roce 1806, přestala časem vyhovovat dopravním nárokům. Proto zde byly v roce 1893 vybudovány "Vranovské serpentiny" (srovnávací fotografie z let 1932 a ze současnosti).
Serpentiny vedoucí do Vranova nad Dyjí prošly v létě 2011 kompletní rekonstrukcí. Práce probíhaly na několika úsecích zároveň a prováděly se současně i veškeré inženýrské sítě. Místo, které zachycuje druhá fotografie, bylo po dokončení oprav v říjnu 2011 slavnostně pojmenováno jako "Vyhlídka zamilovaných".
Pozvánky na slavnostní zprovoznění Vyhlídky zamilovaných (r. 2011) a zrekonstruovaného Náměstí (r. 2014) ve Vranově nad Dyjí.
Autobusová doprava ve Vranově nad Dyjí v 60. letech minulého století a v současnosti.
Původní barokní mlýn s erby rodů Pignatelli a Althanů, majitelů Vranovského panství. Byl postaven již roku 1703 a stavebně upraven v roce 1745. Jde o kulturní památku s velmi bohatou historií, která prošla v roce 2020 rozsáhlou rekonstrukcí. Nyní slouží jako ubytovací zařízení (pohlenice z roku 1915 a srovnávací fotografie ze současnosti).
Místo u splavu vedle mlýnského náhonu pod Vranovským zámkem bylo oblíbeným odpočinkovým místem už před více než 100 lety (viz kolorovaná pohlednice z r. 1915). Dnes jsou zde navíc dřevěné herní prvky a klidová zóna nejen pro rodiny s dětmi.
Roku 1893 založil pan Franz Hallamassek na břehu Dyje v části zvané Benátky továrnu na cement a betonové zboží, jako byl umělý kámen nebo náhrobní kameny. Od roku 1954 zde byla provozovna Okresního průmyslového podniku, a to stolařství, klempířství, sklenářství a natěračství, která úspěšně zásobovala celé Vranovsko. Po roce 1989 však objekt postupně chátral a upadal. Nový život mu až v posledních letech vdechl soukromý investor, který zde vybudoval krásný rodinný penzion s restaurací jménem "Benátky 214", zařazený na prestižní seznam Amazing Places ČR.
Na levém břehu řeky Dyje, pod zatáčkami Vranovských serpentin, končí Přední Hamry a v dáli pod skalami začínají Zadní Hamry. Drobné domky přímo pod skálou musely být v 50. letech 20. století postupně ubourány, protože se stávalo, že se na ně shora zřítily kameny. Mohutné skály, tzv. Hamerské vrásy, jsou významnou geologickou lokalitou a přírodní památkou, která je dnes součástí Národního parku Podyjí (srovnávací fotografie ze 30. let 20. století a ze současnosti).
Havlíčkovo nábřeží podél pravého břehu řeky vedoucí směrem k přehradní hrázi dodnes lemují zajímavé a architektonicky cenné stavby (dobové foto z roku 1922). První zleva je vila "Schmidtka" z roku 1901, nazvaná po staviteli ing. Ferdinandu Schmidtovi, který byl iniciátorem stavby Vranovské přehrady a ve 20. letech 20. století i starostou Vranova nad Dyjí. Druhá zleva je vila "Bellevue" vybudovaná roku 1899 v historizujícím alpském stylu.
Významnou stavbou na Havlíčkově nábřeží byla od roku 1879 tzv. Vila Jakoubek. Původně byla založena jako továrna na hedvábné stužky, později byla přebudována na "Hotel Schimerka" s kavárnou a tanečním parketem. Na fotografii z roku 1934 je vpravo za hotelem ještě vidět cihelna s komínem a v pozadí právě dokončená hráz Vranovské přehrady. Později budova připadla armádě a fungovala jako vojenské rekreační středisko. Dnes jsou zde byty a autoservis.
Asi 700 m nad Vranovským zámkem stojí arerál historického velkostatku, který velmi dobře prosperoval počátkem 20. století, kdy byl majitelem Vranovského panství polský hrabě Adam Vilém Stadnicki. Po Mnichovské dohodě roku 1938 mu byl Vranovský zámek i statek zabaven. Po 2. světové válce získal statek stát a od roku 1960 jej využíval Státní statek Lesná. Začal však postupně chátrat a pustnout. Zachránil ho až soukromý investor, který celý areál proměnil v krásný rodinný zábavní park v přírodě jménem "V´RUN OFF´Park". Otevřen byl v roce 2021 a každoročně svou nabídku aktivit rozšiřuje.