Historické fotografie a dobové pohlednice zachycují Vranovskou přehradu i její okolí vizuálně velmi atraktivní formou. Seznamte se s poutavými příběhy i unikátními záběry, které léty neztratily nic ze své krásy. V některých případech Vám nabízíme možnost porovnat totožné místo z pohledu historie i ze současného pohledu...

Tuto veřejnou fotogalerii bychom nemohli vystavět bez přispění několika významných osob, které nám poskytly své bohaté a cenné archivy dobových fotografií či pohlednic, a laskavě svolily s jejich nekomerčním publikováním. Upozorňujeme, že jejich další šíření či kopírování z tohoto webu není přípustné!

Naše veliké DÍKY patří zejména těmto donátorům:

Ondřej Bednařík – profesionální fotograf, videotvůrce a webmaster, specializující se na oblast Znojemska a zejména Vranovska. Společně s paní Zdeňkou Černoškovou spoluautor několika výpravných knih a publikací o historii Vranova nad Dyjí, z nichž jsme čerpali i zajímavé údaje a texty. https://www.ondrejbednarik.cz
MUDr. Alena Horná – lékařka a mecenáška uměleckých a církevních památek Vranovska, jejíž rozsáhlý rodinný archiv nám pomohla zpracovat paní Ing. Eva Bogdanová, předsedkyně spolku Popice Charlese Sealsfielda, provozovatelka Muzea a rodného domu Charlese Sealsfielda a Penzionu Alma ve znojemských Popicích. https://charles-sealsfield.webnode.cz
Mgr. Pavel Weidenthaler – popularizátor jedinečné historie starého a nového Bítova, jehož přednášky přibližují i unikátní fotografie zachycené jeho předkem a pamětníkem, bítovským rodákem Františkem Weidenthalerem, který působil ve starém Bítově jako učitel.
dále děkujeme za poskytnutí dobových fotografií hradu Bítov a Vranovského zámku Národnímu památkovému ústavu, také Jihomoravskému muzeu ve Znojmě, Městysu Vranov nad Dyjí, Lodní dopravě Vranov a dalším ochotným lidem či rodinným příslušníkům, kteří sdíleli naše nadšení pro věc...

Starý a nový Bítov

Starý Bítov s farním kostelem sv. Václava, jehož historie sahala až do 11. století. Většina kostelního vybavení s hlavním barokním oltářem (mimo varhan a lavic) byla před zatopením obce přenesena do nového kostela.

ARCHIV Ondřej Bednařík

Náves starého Bítova s obecním úřadem (foto pravděpodobně z roku 1930).

ARCHIV Ondřej Bednařík

Trhy se ve starém Bítově pořádaly vždy v březnu, a to za přítomnosti četníků, kteří dohlíželi na pořádek.

ARCHIV Ondřej Bednařík

Jako každou starobylou obec, zdobily i starý Bítov kapličky a poklony podél cest nebo na jejich křižovatkách.

ARCHIV Ondřej Bednařík

Život ve starém Bítově na dobových fotografiích (před r. 1930) zachycujících žně v lokalitě "Suchá" a dvě ženy, u kterých je dochován popis "k. binderová, m. janíčková".

ARCHIV Ondřej Bednařík

Rozloučení obyvatel starého Bítova v kostele i na hřbitově, který jako jediný zůstal nedotčený vodou Vranovské přehrady vysoko na stráni nad obcí.

ARCHIV Ondřej Bednařík

Jako memento zatopené obce je starý Bítovský hřbitov přístupný dodnes po cestičce vedoucí od Vysočan. Kostel sv. Václava ještě dlouho vyčníval z vody. Byl odstřelen až roku 1953.

ARCHIV Ondřej Bednařík

Starý Bítov byl rozbourán roku 1933 a postupně ho zatopily vody Vranovské přehrady. Byl přitom jedinou obcí, kterou kvůli výstavbě vodního díla bylo nutné řízeně zaplavit.

ARCHIV Ondřej Bednařík

Rozbourán byl před zaplavením starého Bítova i kostelík Svaté trojice pod hradem Cornštejn.

ARCHIV Ondřej Bednařík

Věž kostelíka Svaté trojice pod hradem Cornštejn ještě dlouho trčela z hladiny vranovské přehrady.

ARCHIV Ondřej Bednařík

Zatopený starý Bítov byl dlouhá léta oblíbenou turistickou atrakcí a nezbytnou součástí vyhlídkových plaveb po Vranovské přehradě.

ARCHIV Ondřej Bednařík

Pro výstavbu nového Bítova si Bítovští sami zvolili lokalitu uprostřed lesnaté obory barona Haase, majitele hradu Bítov a celého Bítovského panství. Haas jim nabídl náhradní pozemky, ale Bítovští odmítli. Baronu nepomohla ani známost s T. G. Masarykem a musel pozemky uvolnit. Vytěžené dřevo pak bylo použíto přímo při stavbě nové obce.

ARCHIV Ondřej Bednařík

S přípravami se začalo už v roce 1930 a roku 1931 začala výstavba nové "vzorové" obce Bítov podle projektu pražského architekta Josefa Karla Říhy. Šlo o vůbec první urbanisticky promyšlený projekt stavby celého nového sídelního celku v republice a na svou dobu velmi pokrokový!

ARCHIV Ondřej Bednařík

Výstavba nového Bítova postupovala velmi rychle, od roku 1931 jen do 1934, kdy už se sem Bítovští stěhovali.

ARCHIV Ondřej Bednařík

Zatímco ve starém Bítově chodili Bítovští pro vodu do studny a svítili leda petrolejkami a svíčkami, v novém Bítově je čekal nebývalý komfort. Do každého domu byla zevedena elektrika i voda, každý měl za typizovaným domem velkou stodolu, obec měla vlastní školu, školku, poštu, obchod i zdravotní středisko. Nechyběl ani kostel, do kterého se přestěhovalo zařízení ze zatopeného farního kostela sv. Václava. Bítov byl v té době jednou z nejmodernějších obcí v republice.

ARCHIV Ondřej Bednařík

Nový Bítov měl velké štěstí, které by mu současné developerské projekty mohly závidět. Velmi dobře promyšlený projekt architekta Josefa Karla Říhy myslel jak na funkční uliční síť a rozložení pozemků, tak na řadu detailů. Jednotný styl domů se zachováním prvků lidové architektury (např. dřevěné okenice, výška střech, použití odpovídajících materiálů...) vtiskly Bítovu jedinečný charakter.